„Slyšte všickni lidé napořád, pozoruj země, i což na ní jest, a nechť jest Panovník Hospodin proti vám svědkem, Panovník z chrámu svatosti své. Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupě, šlapati bude po vysokostech země.“ (Mich 1,2.3)

Povaha se projeví v krizové situaci. … Poslední velká zkouška přijde v závěru doby milosti poskytnuté lidstvu, kdy už bude příliš pozdě na doplnění toho, co je člověku zapotřebí. (COL 411)

Bůh vede účty národů. Po všechna staletí historie této země si činitelé nepravosti shromažďují hněv ke dni hněvu. A když se naplní čas, kdy nepravost dosáhne stanovené meze Božího milosrdenství, Jeho shovívavost ustane. Když nahromaděná čísla v záznamech nebeských knih ukáží dovršený celkový počet přestoupení, přijde hněv nesmíšený s milosrdenstvím, a pak se uvidí, jak strašné je znevažovat božskou trpělivost. Tato krize vyvrcholí, když se národy spojí, aby zrušily Boží Zákon.

Přijdou dny, kdy pro převládající nepravost budou spravedliví podníceni k horlivosti pro Boha. Jedině božská moc může obstát proti opovážlivosti satana spojeného se zlými lidmi. Avšak v hodině největšího nebezpečí pro církev, budou za ni věrným ostatkem předkládány nejvroucnější modlitby a Bůh vyslyší a odpoví právě v době, kdy vina přestupníka dosáhne svého vrcholu. Bůh pomstí „své vyvolené, kteří k němu volají dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim.“ (Luk 18,7; KJB) (5T 524)

Nahrazení pravého falešným bude posledním aktem dramatu. Až se tato záměna stane všeobecnou, sám Pán se projeví. Když budou lidské zákony vyvyšovány nad Boží, když se mocnosti této země pokusí přinutit lidi, aby zachovávali první den týdne, vězte, že nastal pro Boha čas, aby zasáhl (viz Žalm 119,126). Povstane ve svém majestátu a mocně zatřese zemí. Povstane ze svého místa, aby ztrestal obyvatele země pro jejich nepravost. Země odhalí svou krev a nebude již více přikrývat své povražděné. (dle Iz 2,21;26,21; KJB) (RH 23.4 1901)