„Nastavějí též domů, a bydliti budou v nich, i vinice štěpovati budou, a jísti budou ovoce jejich. Nebudou stavěti tak, aby jiný bydlil, nebudou štěpovati, aby jiný jedl; nebo jako dnové dřeva budou dnové lidu mého, a díla rukou svých do zvetšení užívati budou vyvolení moji.“ (Iz 65,21.22)

Nedomnívejme se, že až přijde konečné vítězství a my obdržíme příbytky pro nás připravené, že naším údělem bude zahálka – že spočineme v nějakém stavu blaženého nicnedělání. (RH 17.5.1898)

Na obnovené zemi budou mít vykoupení účast v zaměstnáních a potěšeních, která přinášela štěstí Adamovi a Evě na počátku. Budou žít rajským životem, životem v zahradě a na poli. „Nastavějí též domů, a bydliti budou v nich, i vinice štěpovati budou, a jísti budou ovoce jejich. Nebudou stavěti tak, aby jiný bydlil, nebudou štěpovati, aby jiný jedl; nebo jako dnové dřeva budou dnové lidu mého, a díla rukou svých do zvetšení užívati budou vyvolení moji.“ (Iz 65,21.22) (PK 730,731)

Viděla jsem tam nejnádhernější domy, které vypadaly jako ze stříbra, podepřené čtyřmi sloupy, které byly posázeny na pohled nejkrásnějšími perlami. Tyto domy měly být obydleny svatými. V každém domě byla zlatá police. Viděla jsem mnohé ze svatých, jak vcházejí do domů, smekají své třpytící se koruny a kladou je na polici. Potom vycházeli na políčka u domů, a něco na nich dělali. Ne však tak, jako je musíme obdělávat my zde na zemi, vůbec ne. Vůkol jejich hlav zářilo krásné světlo a oni stále jásali a chválili Boha. (EW 18)

Každá schopnost se bude rozvíjet, všeliké chápání poroste. Nabývání znalostí ani neunaví mysl ani nevyčerpá síly. Tam se budou moci provést nejvelkolepější činy, bude se moci dosáhnout nejvznešenějších cílů, uskutečnit nejvyšší tužby. A stále budou vyvstávat nové výšiny ke zdolávání, nové divy k obdivování, nové pravdy k pochopení, nové cíle, jež budou vyžadovat síly mysli, duše a těla. (GC 677)