„Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.“ (Jan 17,17)

Ti, kdo jsou posvěceni pravdou, jsou živým doporučením její moci a představiteli svého zmrtvýchvstalého Pána. Kristovo náboženství zjemní vkus, posvětí úsudek, povznese, očistí a zušlechtí duši člověka, a přitom bude uschopňovat křesťana stále více ke společenství s nebeskými anděly. (KH 250).

„A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě.“ (Jan 17,19). „Poněvadž duše své očistili jste poslušenstvím pravdy skrze Ducha, k milování neošemetnému bratrstva, z čistého srdce jedni druhé milujte snažně.“ (1Petr 1,22). „Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poškvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží.“ (2Kor 7,1). …

Toto je biblické posvěcení. Není to pouze vnější nebo povrchní dílo. Je to posvěcení přijaté prostřednictvím pravdy. Je to pravda přijatá do srdce a prakticky prožívaná v životě. Není žádného biblického posvěcení pro ty, kteří zavrhují nějakou část pravdy. Ve Slově Božím je dán dostatek světla, takže nikdo nemusí bloudit. … Ježíš byl jako člověk dokonalý, ale přesto rostl v milosti. „A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.“ (Luk 2,52). I ten nejdokonalejší křesťan může neustále růst ve známosti Boha a v lásce Boží. …

Posvěcení není dílem okamžiku, hodiny nebo dne. Je to neustálý růst v milosti. … Satan žije a je činný a každého dne musíme upřímně volat k Bohu o pomoc a sílu, abychom se mu mohli vzepřít. Pokud satan vládne, musíme podmaňovat své „já“ a přemáhat slabosti. Na této cestě není žádné zastávky, není žádného bodu, ke kterému bychom mohli přijít a říci, že jsme již plně dosáhli cíle. …

Život křesťana je neustálým pochodem vpřed. Ježíš je ten, který zjemňuje a očišťuje svůj lid; a teprve když Jeho lid dokonale odráží Jeho obraz, tehdy je dokonalý a svatý a připravený pro přenesení do nebe. (1T 338-340).