„Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi. Pět pak z nich bylo opatrných (moudrých - KJB), a pět bláznivých.“ (Mat 25,1.2).

Nemáme se utěšovat myšlenkou, že když jsme členy církve, jsme spaseni, zatímco nedáváme žádný důkaz, že se přizpůsobujeme obrazu Kristovu, zatímco lneme k našim starým zvykům a protkáváme své roucho vlákny světských myšlenek a zvyků. …

Deset panen bdí ve večerních hodinách dějin tohoto světa. Všechny se hlásí ke křesťanství. Všechny mají povolání, jméno, lampu, a všechny prohlašují, že slouží Bohu. Všechny očividně čekají, kdy se Pán objeví. Ale pěti pannám něco schází. Budou překvapeny, hrůzou ohromeny, zanechány vně hodovní síně. (RH 31.10.1899)

Jsme představeni buď opatrnými (moudrými-KJB) nebo bláznivými pannami. Jsou mnozí, kteří nezůstávají u nohou Ježíšových a neučí se od něj. Nepoznali Jeho cesty; nejsou připraveni na Jeho příchod. Předstírali, že čekají na svého Pána. Nebděli a nemodlili se s vírou skrze lásku dělající a očišťující duši. Žili bezstarostným životem. Slyšeli pravdu, souhlasili s pravdou, ale nikdy ji nepřevedli do svého praktického života. Olej milosti nenaplňuje jejich lampy a nejsou připraveni vejít na svatební večeři Beránka. (RH 31.10.1899).

Nebuďte jako bláznivé panny, které jsou si jisty, že Boží zaslíbení patří jim, i když nenásledují příkazů Kristových. Kristus nás učí, že vyznání nic neznamená. Kristus říká: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.“ (Mat 16,24) …

Když obstojíme v Boží zkoušce v očišťujícím a zjemňujícím procesu, když plameny ohnivé pece stráví strusku a ukáže se ryzí zlato očištěné povahy, můžeme klidně říci spolu s apoštolem Pavlem: „Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím. … Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.“ (Fil 3,12-14) (RH 31.10.1899).