„ … budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.“ (Mat 24,9)

Jak se hnutí pro vynucování neděle stane zřetelnějším a rozhodnějším, bude použito zákona proti těm, kteří zachovávají přikázání. Budou zastrašováni pokutami a uvězněním, některým budou nabízena vlivná postavení, jiným odměny a výhody jako lákavé svody, aby se zřekli své víry. Avšak jejich skálopevnou odpovědí je: „Ukažte nám ze slova Božího, že bloudíme.„ … Ti, kteří jsou pohnáni před soudní dvory, učiní mocnou obhajobu pravdy, a někteří z těch, kdož je uslyší, budou vedeni k tomu, aby zaujali své stanovisko zachovávat všechna přikázání Boží. Takto bude světlo přineseno před tisíce lidí, kteří by jinak nevěděli nic o těchto pravdách.

Svědomitá poslušnost slova Božího bude považována za vzpouru. Rodiče, zaslepeni satanem, budou jednat tvrdě a přísně s věřícím dítkem. Pán či paní bude utiskovat služebníka zachovávajícího přikázání. Nastane citové odcizení; děti budou vyděďovány a vyháněny z domova. Naplní se doslova Pavlova slova: „Všickni, kteříž chtějí pobožně živi býti v Kristu Ježíši, protivenství míti budou.„ (2Tim 3,12). Protože obránci pravdy odmítnou ctít nedělní den odpočinku, budou někteří z nich uvrženi do vězení, někteří budou posíláni do vyhnanství, s některými bude zacházeno jako s otroky. …

V tomto čase pronásledování bude zkušována víra služebníků Páně. Oni věrně vydávají varování, vzhlížejíce jedině k Bohu a k Jeho slovu. Boží Duch, působící na jejich srdce, je pudí, aby mluvili. … Přesto, když na ně dolehne bouře protivenství a pohanění, někteří, ohromeni zděšením, budou hotovi volat: „Kdybychom předvídali následky svých slov, byli bychom mlčeli.„ Jsou obklopeni potížemi. Satan je napadá prudkými pokušeními. Zdá se, že není v jejich silách dokončit dílo, do kterého se pustili. Je jim vyhrožováno zničením. Nadšení, které je pudilo, je pryč; přesto se nemohou obrátit nazpátek. Tehdy, pociťujíce svou naprostou bezmocnost, utíkají se k Nejmocnějšímu pro sílu. (GC 607-609)