„Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.“ (Jan 15,20)

Pronásledování ve svých rozmanitých podobách je vlastně vývojem zásady, která bude existovat tak dlouho, pokud bude žít satan a pokud bude křesťanství životaschopné. Žádný člověk nemůže sloužit Bohu, aniž by proti sobě vyvolal protivenství zástupů temnosti. Budou ho napadat zlí andělé, znepokojení tím, že jim svým vlivem bere kořist z rukou. K nim se připojí zlí lidé, káráni jeho příkladem, a budou se snažit odloučit ho od Boha svůdnými pokušeními. Když tato pokušení zklamou, bude použito donucovací moci, aby bylo znásilněno svědomí.

Avšak dokud zůstává Ježíš přímluvcem člověka v nebeské svatyni, pocítí vládci i lid omezující vliv Ducha svatého, který do značné míry vládne nad zákony země. Kdyby nebylo těchto zákonů, stav světa by byl mnohem horší, než je nyní. Zatímco mnozí z našich vladařů jsou činnými spolupracovníky satana, Bůh má také své nástroje mezi předními muži národa. Nepřítel působí na své služebníky, aby vymýšleli opatření, jež by mohla značně bránit dílu Božímu; avšak na státníky, kteří se bojí Boha, působí vliv svatých andělů, aby se stavěli proti takovým opatřením nespornými argumenty. Tak několik mužů zadrží mocný příliv zla. Odpor nepřátel pravdy bude potlačen, aby poselství třetího anděla mohlo splnit své poslání. Až bude dána poslední výstraha, upoutá pozornost těchto předních mužů, skrze něž nyní Bůh pracuje, a někteří z nich ji přijmou a v čase soužení se postaví na stranu Božího lidu. …

„I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem. …“ (Joel 2:23) „A budeť v posledních dnech, dí Bůh, vyleji z Ducha svého na všeliké tělo.“ „A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.“ (Skut 2,17.21)

Veliké dílo evangelia neskončí menším projevem moci Boží, než jakým se vyznačoval jeho začátek. (GC 610,611)