„Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.“ (Mat 7,19.20).

Několik z nich, kteří dnes ještě žijí 1890, jsou pochybovači, kteří nemají žádnou víru v dary udělené církvi, žádnou víru v pravdu, kteří nemají vůbec žádného vyznání. Bylo mi ukázáno, že tohle je jistý výsledek falešných vidění. …

Satan … neustále vnucuje lidem faleš, aby je odvedl od pravdy. Úplně posledním satanovým svodem bude to, že zbaví účinku svědectví Božího Ducha. „Kde není žádného vidění, lid hyne.“ (Př 29,18; KJB). Satan bude vychytrale pracovat rozličnými způsoby a skrze různé nástroje, aby zviklal důvěru Božího ostatku v pravé svědectví. Aby svedl na scestí, předloží falešná vidění a smísí faleš s pravdou. Tak vzbudí v lidech odpor, že budou pokládat vše, co nese jméno vidění, za určitý druh fanatismu. Avšak upřímné duše, porovnáním bludu a pravdy, budou uschopněny mezi nimi rozlišit. …

Není nic škodlivějšího zájmu duše, její čistotě, jejímu správnému a svatému pojetí Boha a posvátných a věčných věcí, než stálé věnování péče tomu a vyvyšování toho, co není od Boha. Ochromuje to srdce a degraduje chápání. Ryzí pravda může být svým povzášejícím, očišťujícím vlivem na povaze toho, kdo ji přijímá, sledována až ke svému božskému Zdroji. Původce vší pravdy se modlil ke svému Otci: „Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne, aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.“ (Jan 17,20.21).

Budou se neustále objevovat takové věci, které mají způsobovat nejednotu a odvádět od pravdy. Toto zpochybňování, kritizování, odsuzování, vynášení soudu nad jinými není důkazem, že v srdci přebývá milost Kristova. Toto vše nepůsobí jednotu. V minulosti bylo takové dílo vedeno lidmi, kteří prohlašovali, že mají úžasné světlo, zatímco vězeli hluboko v hříchu. (2SM 78,79).