„Uviděl jsem mrtvé, malé i velké, jak stojí před Bohem, a byly otevřeny knihy. …a mrtví byli souzeni podle těch věcí, které byly zapsány v těch knihách, podle skutků svých.“ (Zj 20,12; KJB)

Nyní se Ježíš znovu objevuje zraku svých nepřátel. Vysoko nad městem, na podkladě z leštěného zlata, stojí trůn, vysoký a vyvýšený. Na tomto trůnu sedí Syn Boží a kolem něj jsou poddaní Jeho království. Kristovu moc a majestát nedokáže popsat žádný jazyk a vykreslit žádné pero. Sláva věčného Otce zahaluje Jeho Syna. Jas jeho přítomnosti naplňuje Město Boží, proudí za brány, zaplavuje celou zemi svou září.

Nejblíže trůnu jsou ti, jež byli kdysi horliví pro věc satanovu, kteří však, jako hlavně vychvácené z ohně, následovali svého Spasitele s hlubokou, silnou oddaností. Dále jsou ti, kteří si zdokonalili křesťanskou povahu uprostřed klamu a nevěry, ti, kteří ctili Boží Zákon, i když jej křesťanský svět prohlašoval za neplatný, a miliony těch, kteří ve všech dobách byli umučeni pro svou víru. Za nimi je „veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů, jazyků a z každého lidu, …před trůnem a před Beránkem, oblečeni v bílá roucha, palmové ratolesti v rukou.“ (Zj 7,9; Ns) …

Vykoupení pozvedají hlas v písni chval, která se opakovaně rozléhá nebeskými klenbami: „Spasení jest od Boha našeho na trůnu sedícího a od Beránka.“ (Zj 7,10) A andělé a serafíni spojují své hlasy v hlubokém obdivu. …

Za přítomností shromážděných obyvatel země a nebes se koná závěrečná korunovace Syna Božího. A nyní, nadán nejvyšším majestátem a mocí, vynáší Král králů rozsudek nad vzbouřenci proti Jeho vládě, a vykonává spravedlnost nad těmi, kdož přestupovali Jeho Zákon a utlačovali Jeho lid. …

Jakmile jsou otevřeny knihy záznamů a oko Ježíšovo spočine na bezbožných, uvědomují si každý hřích, kterého se kdy dopustili. (GC 665,666)