„Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění u prostřed národu zlého a převráceného. Mezi kterýmižto svěťte jako světla na světě.“ (Fil 2,15)

Je Božím záměrem projevit prostřednictvím svého lidu zásady svého království. Aby mohli v životě a povaze zjevovat tyto zásady, chce je oddělit od zvyků a způsobů tohoto světa. … Zřením dobroty, milosrdenství, spravedlnosti a lásky Boží projevené v Jeho církvi, se má světu dostat představy o Jeho povaze. A když se takto Boží Zákon projeví v životě, i svět pozná přednost těch, kteří milují, bojí se a slouží Bohu, před všemi ostatními lidmi na světě.

Adventisté sedmého dne by měli být, přede všemi lidmi, vzorem zbožnosti, měli by být svatí v srdcích i rozhovorech. Jim byly svěřeny nejzávažnější pravdy, jaké kdy byly smrtelníkům svěřeny. Štědře jim byl poskytnut každý dar milosti, síly a schopnosti. Očekávají blízký návrat Krista na nebeských oblacích. Působit na svět dojmem, že jejich víra není dominantní silou v jejich životech, by znamenalo silně zneuctít Boha.

Kvůli vzrůstající moci satanových pokušení je doba, ve které žijeme, plná nebezpečí pro dítky Boží, a abychom mohli učinit každý svůj krok v jistotě a spravedlnosti, potřebujeme se neustále učit od velikého Učitele. Před námi se otevírají obdivuhodné scény; a v této době má být neseno v životech vyznávajícího Božího lidu živé svědectví, aby svět mohl vidět, že v tomto věku, kdy všude panuje zlo, existuje ještě lid, který odkládá svou vůli a usiluje konat vůli Boží - lid, do jehož srdce i života je vepsán Boží Zákon. …

Jejich myšlenky mají být čisté, jejich slova ušlechtilá a povznášející. Náboženství Kristovo má být vetkáno do všeho, co činí i mluví. Mají být posvěceným, očištěným, svatým lidem, který se dělí o světlo se všemi, s nimiž přichází do styku. Je Božím záměrem, aby dokládajíce pravdu příkladem ve svých životech, byli chválou na zemi. Milost Kristova je dostačující, aby se tak stalo. (CT 321,322).