„A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.“ (Mat 10,22)

Není potřebí se domnívat, že nemůžeme vydržet pronásledování; budeme muset projít těžkými časy. (RH 29.4.1890)

Pronásledování protestantů římskokatolickou církví, jímž bylo náboženství Ježíše Krista téměř úplně zničeno, bude více než překonáno, až se spojí protestantismus a papeženectví. (MS 30, 1889)

Lid Boží, zachovávající přikázání, bude zakrátko uveden do velmi obtížného postavení. Avšak všichni ti, kteří kráčejí ve světle a šíří světlo, si budou vědomi, že Bůh zasahuje v jejich zájmu. Když všechno bude vypadat nejhrozivěji, pak Pán ukáže svou moc svým věrným. Až se národ, pro který Bůh pracoval takovým předivným způsobem, a nad nímž rozestřel štít Všemohoucnosti, vzdá protestantských zásad a prostřednictvím svého zákonodárství udělí přízeň a podporu římskému katolicismu v omezování náboženské svobody, potom Bůh bude pracovat ve své vlastní moci pro svůj lid, který je věrný. Nastoupí tyranie Říma, avšak Kristus je naším útočištěm. (TM 206)

Až přední církve Spojených států, sjednocujíce se v těch bodech věrouky, v nichž jsou zajedno, budou ovlivňovat stát, aby vynutily svá nařízení a podpořily svá ustanovení, pak protestantská Amerika utvoří obraz římské hierarchie, a nevyhnutelným následkem bude uvalení občanských trestů na ty, kdož nebudou souhlasit. (GC 445)

Písmo učí, že papeženectví má znovu získat svoji ztracenou nadvládu, a že ohně pronásledování budou znovu rozníceny prostřednictvím prospěchářských ústupků tak zvaného protestantského světa. V onom čase nebezpečí můžeme obstát pouze tehdy, když budeme vlastnit pravdu a moc Boží. … Vyhlídka na to, že se dostanou do osobního nebezpečí a těžkostí, nemusí způsobovat u Božího lidu malomyslnost, ale musí oživit jeho sílu a naději. Neboť čas jejich nebezpečí je vhodnou dobou pro Boha, aby jim ukázal zřetelnější projevy své moci. (2SM 367-370)