„V okamžení zemřou (bezbožní), a o půlnoci budou lidé souženi a pominou; a silný bude bez rukou odstraněn.“ (Job 34,20; KJB)

On (Bůh) si vždy vybírá kritické situace, kdy se zdá, že není žádné naděje na vysvobození ze satanových lstivých plánů, aby zjevil svou moc. (5T 714)

Je to o půlnoci, kdy Bůh projeví svou moc, aby vysvobodil svůj lid. Objevuje se slunce, zářící ve své síle. Znamení a divy se střídají v rychlém sledu. Bezbožní hledí s hrůzou a úžasem na výjev, zatímco spravedliví patří s velebnou radostí na znamení svého vysvobození. Zdá se, že vše v přírodě se obrátilo naruby ze svého řádu. Řeky přestávají téci. Těžká temná mračna stoupají vzhůru a narážejí do sebe. Uprostřed rozbouřeného nebe je jedno jasné místo nepopsatelné slávy, z něhož vychází hlas Boží jako zvuk vod mnohých, řkoucí: „Stalo se.“ (Zj 16,17) (GC 636)

Moci nebeské se na hlas Boží budou pohybovat. Potom se slunce, měsíc a hvězdy pohnou ze svých míst. Nezaniknou, ale pohnou se na hlas Boží. (dle Luk 21,26)

Objevily se temné, těžké mraky a narážely jeden do druhého. Atmosféra se otevírala a opět zavírala; potom jsme mohli pohlédnout vzhůru otevřeným prostorem v Orionu, odkud přicházel hlas Boží. (EW 41)

Nyní, pokud jde o příchod Syna člověka - k tomu dojde, až mocné zemětřesení zachvěje zemí poté, co lidé uslyší hlas Boží. Budou v zoufalství a soužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, a v té době bude lid Boží snášet utrpení. Nebeské mraky se shromáždí a bude tma. Tehdy onen hlas zazní z nebe a mraky se začnou svinovat jako svitek a na nebesích bude zářivé, jasné znamení Syna člověka. Dítky Boží vědí, co onen mrak znamená. (MS 81,1886)

Stočtyřiačtyřicet tisíců jásali. Jejich tváře byly osvíceny slávou Boží. (EW 37)

Až hlas Boží zvrátí zajetí svého lidu, dojde k hroznému procitnutí těch, kdož ztratili vše ve velikém boji života. (GC 654)

Den hněvu pro nepřátele Boží je dnem konečného vysvobození Jeho církve. (PK 727)