„Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.“ (Žalm 34,8).

Moc a zloba satana a jeho zástupů by nás mohly právem znepokojovat, kdybychom nemohli nalézt útočiště a vysvobození ve svrchované moci našeho Vykupitele. My pečlivě zabezpečujeme své domy závorami a zámky, abychom chránili své majetky a své životy před zlými lidmi. Zřídka však pomyslíme na zlé anděly, kteří ustavičně hledají, jak se k nám dostat,a proti jejichž útokům se nemůžeme svými vlastními silami ubránit. Dovolíme-li jim to, mohou zmást naši mysl, porušit a trápit naše těla, zničit naše majetky a zahubit naše životy. Jejich jedinou rozkoší je utrpení a zkáza. Strašné bude postavení těch, kteří se vzpírají božským požadavkům a poddávají se satanovým pokušením, až je Bůh přenechá nadvládě zlých duchů. Ti však, kdož následují Krista, jsou vždy pod Jeho ochranou bezpečni. Z nebe jsou vysíláni andělé, kteří jsou mocní v síle, aby je chránili. Ten zlostník (satan) nemůže prolomit ochranu, kterou Bůh postavil kolem svého lidu.

Velký spor mezi Kristem a satanem, který trvá bezmála šest tisíc let, má již brzy skončit. A ten zlostník zdvojnásobuje své snahy zmařit dílo Kristovo ve prospěch člověka a polapit duše do svých sítí. Cílem, jehož chce dosáhnout, je udržovat lidi v temnotě a v zatvrzelosti až do doby, kdy skončí Spasitelovo prostřednické dílo a již více nebude oběti za hřích.

Není-li vynakládáno žádné zvláštní úsilí vzdorovat jeho moci, panuje-li v církvi a ve světě lhostejnost, je satan bez starostí. Není totiž nebezpečí, že by ztratil ty, které vede v zajetí své vůle. Je-li však vzbuzena pozornost k věčným věcem a duše se táží: „Co mám činit, abych byl spasen?“ je okamžitě v pohotovosti, usiluje o to stavět svou moc proti moci Kristově. … Je přítomen tam, kde se lidé shromažďují, aby uctívali Boha. Ačkoli skryt lidským zrakům, působí ze všech sil, aby ovládl mysl věřících. (GC 517,518).