„Známou učiníš mi cestu života, sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky. (Žalm 16,11)

Byla přede mnou odhalena sláva věčného světa. Chci vám říci, že stojí za to bojovat o nebesa. Musí být cílem vašeho života připravit se na společenství s vykoupenými, se svatými anděly a s Ježíšem, Vykupitelem světa. Kdybychom si mohli jen jednou prohlédnout nebeské město, nikdy bychom už netoužili přebývat opět na zemi. Na zemi jsou krásná místa a já mám potěšení ze všech těchto pohledů na krásu v přírodě. Spojuji je se Stvořitelem. Vím ale, že jestliže miluji Boha a zachovávám Jeho přikázání, je mi v nebesích odloženo břímě převelmi veliké věčné slávy. (dle 2Kor 4,17) (FLB 364)

Tato země, … očištěná ohněm, bude … potom mnohem krásnější. Tráva bude živě zelená a nikdy neuschne. Budou tam růže a lilie a všechny druhy květin. Ty nikdy neuvadnou, nevyblednou či neztratí svou krásu a vůni.

Lev, ze kterého zde musíme mít velký strach a hrůzu, bude pak ležet s beránkem a všechny věci na nové zemi budou pokoj a soulad. Stromy na nové zemi budou rovné a vznosné, bez deformací.

Svatí budou mít na svých hlavách koruny slávy a ve svých rukou zlaté harfy. Budou na zlaté harfy hrát a opěvovat vykupitelskou lásku a hrát melodie Bohu. Jejich dřívější zkoušky a utrpení na tomto světě budou uprostřed slávy Nové země zapomenuty a ztraceny. (YI říjen,1852)

Nechť nám vše, co je v našem pozemském domově překrásné, připomíná ten křišťálový potok a zelená pole, ta vlnící se stromoví a živé studnice, to zářivé město a bíle oděné zpěváky našeho nebeského domova – onen svět krásy, který žádný umělec není schopen vykreslit, žádný smrtelný jazyk popsat. (MLT 175) Nechte svou obrazotvornost působit, vizte domov spasených a přitom si uvědomte, že bude mnohem nádher-nější, než si je vaše nejživější představivost schopna vybavit. (SC 86)

Lidský jazyk není s to popsat odměnu spravedlivých. Poznají ji pouze ti, jež ji spatří. (SR 430,431)