„Hledím-li na zemi, a aj, nesličná jest a prázdná; pakli na nebe, není na něm žádného světla. Hledím-li na hory, a aj, třesou se, a všickni pahrbkové pohybují se. Hledím-li, a aj, není žádného člověka, a všeliké ptactvo nebeské zaletělo.“ (Jer 4,23-25)

Při příchodu Kristově jsou bezbožní vyhlazeni ze svrchku vší země – zabiti duchem úst Jeho a zkaženi zjevením jasné slávy Jeho. Kristus bere svůj lid do Města Božího a země je vyprázdněna od svých obyvatel. „Aj, Hospodin vyprázdní zemi, a pustou učiní; promění zajisté způsob její, a rozptýlí obyvatele její.“ „Náramně vyprázdněna bude země, a velice zloupena (zkažena – KJB); nebo Hospodin mluvil slovo toto.“ „Nebo přestoupili zákony, změnili ustanovení, zrušili smlouvu věčnou. Protož prokletí zžíře zemi, a vypléněni budou obyvatelé její; protož hořeti (spáleni – KJB) budou obyvatelé země.“ (Iz 24,1.3.5.6)

Celá země vypadá jako přehrozná poušť. Zbořeniny měst a vesnic zničených zemětřesením, stromy vytržené s kořeny, rozeklané skály vyvržené mořem či vytržené ze země samé, jsou rozptýleny po jejím povrchu, zatímco obrovské prohlubně vyznačují místo, kde byly hory vytrženy ze svých základů.

Nyní dochází k události, jež byla nastíněna v poslední závažné službě Dne smíření. Když bylo přisluhování ve svatyni svatých dokončeno a hříchy Izraele byly zásluhou krve oběti za hřích odstraněny ze svatyně, potom byl před Hospodinem postaven živý kozel pro Azazel; a přede vším shromážděním nad ním velekněz vyznal „všecky nepravosti synů Izraelských, a všecka přestoupení jejich se všemi hříchy jejich, a vložil je na hlavu kozla.“ (3Moj 16,21) Podobně když bude v nebeské svatyni dílo smíření dokončeno, potom před Bohem a nebeskými anděly a zástupem vykoupených budou hříchy Božího lidu vloženy na satana; on bude prohlášen vinným ze všeho zla, jež na jeho podněcování spáchali. (GC 657,658)