„Nadto jsem jim dal také své soboty, aby byly znamením mezi mnou a mezi nimi, aby věděli, že já jsem Hospodin, který je posvěcuji.“ (Ez 20,12; KJB)
Jako byla Sobota znamením, které odlišovalo Izrael, když vyšel z Egypta, aby vešel do pozemského Kanaánu, tak je i znamením, které dnes odděluje lid Boží, když vychází ze světa, aby vešel do nebeského odpočinutí.
Zachovávání Soboty je prostředkem, který Bůh ustanovil k uchování známosti o sobě a k odlišení svých věrných poddaných od přestupníků Jeho Zákona.
Sobota patří Kristu. … Protože učinil všechny věci, učinil i Sobotu. Oddělil ji jako památník díla stvoření. Sobota ukazuje na Krista jako na Stvořitele i Posvětitele. Hlásá, že Ten, který stvořil všechny věci na nebi i na zemi a skrze něhož je vše udržováno pohromadě, je hlavou církve, a že Jeho mocí jsme smířeni s Bohem. Neboť, když mluvil o Izraeli, řekl: „Dal jsem jim své Soboty, aby byly znamením mezi mnou a mezi nimi, že já jsem Hospodin, který je posvěcuji“ - činím svatými. Sobota je tudíž znamením Kristovy moci učinit nás svatými. A je dána všem, jež Kristus činí svatými. Sobota, jako znamení Jeho posvěcující moci, je dána všem, kteří se skrze Krista stávají součástí Božího Izraele. …
Všem, kteří přijímají Sobotu jako znamení Kristovy stvořitelské i vykupitelské moci, bude Sobota rozkoší. Protože v ní vidí Krista, radují se v Něm. Sobota jim ukazuje na dílo Stvoření jako na důkaz Jeho mocné vykupitelské moci. Ačkoli připomíná pokoj ztracený v Edenu, hovoří o pokoji znovu obnoveném skrze Spasitele. A každé Boží stvoření opakuje Jeho pozvání: „Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (Mat 11,28)
Sobota je zlatým poutem, které spojuje Boha s Jeho lidem. (FLB 33)
Copyright © 2010-2011 - Tlač - Zoznam jazykov - Mapa stránok - Kontakt - -